I will love you forever and ever

Láska si nevyberá 12

6. ledna 2008 v 17:17 |  Cudzie FF
O hodinu dříve
Sasuke se s vytřeštěným pohledem otočil za tolik známým hlasem.
Za ním stál se samolibým výrazem Itachi.
,,Tak ty nejsi mrtvý?''
,,Vypadám na to?''
,,No...''
,,Nejsem. Sakura mě vyléčila.''
,,Co...Sakura! Žije! Ona tě vyléčila?'' otázal se podezíravě Sasuke.
,,Ano..''
,,A...a žije?'' (ty jo to je dialog jak hovado:D:D)
Itachi neodpověděl a hodil po Sasukem všelicos naznačující pohled. Tento pohled Sasukeho vždycky dostával do varu. A dneska tomu bylo stejně. Sasuke vztekle vytáhl kunai a rozeběhl se proti Itachimu. Jenže ten už tam jaksi...nebyl. Sasuke se zastavil a zmateně se rozhlížel. Za ním - ne, vedle něj - ne, nad ním - také ne a pod ním? Tam také nebyl. Sasuke byl zmatený.
V tom zaslechl uchichtnutí přímo za sebou. Cože?! pomyslel si a pomalu se otáčel.
Hleděl přímo do Itachiho Sharinganu. Mangekyou Sharinganu. Se Sasukem se zatočil svět.
Itachi ho mučil pomalu půl hodiny, ale ten se stále nevzdával. Itachiho to začínalo pomalu nudit, a tak přestal a s uspokojením se díval, jak se Sasuke kácí na zem.
,,Tak už máš dost bratříčku?'' zeptal se potměšile.
,,Ty...hajzle....Já...tě..zničím!'' oddechoval přerývaně Sasuke a vraždil Itachiho pohledem.
,,Né....Vážně? Nevypadáš na to, když se tady povaluješ po zemi.'' odfrkl Itachi a Sasuke se rychle (v rámci možností) zvedl. Vytasil další kunai a znovu se rozeběhl (nepoučitelnej) proti Itachimu, který ovšem tentokrát neuhnul. Stál na místě a pořád se pobaveně šklebil. Sasuke máchnul rukou a.....
Sakura už asi třikrát prozkoumala onu protivnou místnost, ve které byla zavřená. Hlasivky už měla vykřičené z toho, jak se hystericky dovolávala Boha. Jenže stále jí nikdo nepřišel otevřít.
Musela se dostat ven....prostě musela! Vyskočila z postele, natáhla si své kožené rukavice a s výkřikem se rozeběhla proti kamenné zdi. Ta se pod jejím prudkým úderem rozpadla doslova na milion kousků.
Sakura vytvořenou dírou vyskočila ven a ocitla se u kraje nějakého jezera.
Na druhém břehu spatřila skupinku osob, a spolehlivě poznala Leeho díky jeho zářícímu účesu. Rozeběhla se k nim po vodě, ale pak si to rozmyslela a vyskočila na skály uprostřed. Co kdyby třeba byla užitečnější v záloze že?
Po doskoku na skálu se jí zatočila hlava a ona si musela kleknout. Také zvracela. Sakra, co se to s ní děje? ptala se zmateně sama sebe, ale pak nad tím mávla rukou. Určitě dozvuky toho zranění a léků, které jí dávali.
Běžela co jí síly stačily. Bohužel na druhém konci skály zjistila, že to bude muset ještě celé oběhnout, protože nekratší cesta na sestup byla dosti strmá. Doběhla tedy až k místu, kde se skála částečně nořila do lesa a seskákala po korunách stromů na zem. Pak už jen běžela za zvukem zvonícího ostří. Z posledního krajního stromu seskočila přímo mezi Itachiho a Sasukeho. Čelem k Sasukemu. Ale ten pro ní měl přivítání, o jakém se jí nezdálo ani v nejhorších snech.
Sakura jen překvapeně sledovala, jak se jí Sasukeho nabroušený kunai noří do břicha.
Zakřičela bolestí.
,,Neeeeeee!!'' zaječel Naruto někde v dálce a pak už byla tma.
Sasuke zachytil padající Sakuru a v očích se mu usadil nevěřícný pohled.
,,Cos to udělal?'' zašeptal Itachi zděšeně. Sasuke neodpověděl a pomalu růžovovlásku položil na zem. Zkusil její tep a oči mu zvlhly. On ji zabil. Zabil ji.
,,Sakra ty si tak pitomej!!'' zařval vztekle Itachi a vrhl se na Sasukeho. Jenže to se už mezi nimi zjevil Naruto a odstrčil Itachiho. Ten se zapotácel a pak k překvapení všech prudce dopadl na zem. A pak překvapil ještě více, protože začal brečet. Po tvářích se mu koulely slzy velké jako hrách a on s přerývanými vzlyky vztekle vytrhával ze země trávu.
,,Co mu je?'' zeptal se Leeho nezúčastněně Gaara, protože ti dva se teprve teď přiblížili. Lee však spatřil ležící Sakuru, domyslel si co se tu stalo a se lvím řevem se vrhl na Itachiho.
Mlátil ho hlava nehlava, ale Itachi se nijak nebránil.
,,Lee...přestaň.'' zarazil ho Sasuke a odtáhl ho od bratra.
,,Cože?!! On zabil Sakuru-chan!'' zaječel Lee a pokusil se mu vytrhnout.
,,Ne....to já.'' přiznal Sasuke.
,,Co?!''
Sasuke to všechny vypověděl a ostatní nevěřili svým uším. Od té chvíle Sasukeho tak trochu ignorovali (dobře mu tak xD).
,,A co teď budeme dělat?''
Naruto rychle přiskočil k Itachimu a spoutal ho chakrou. Ten mu věnoval jeden bezvýrazný pohled a nijak se nebránil.
,,Teď se prostě sebereme a vrátíme se do Konohy. Tahle mise si už vyžádala příliš mnoho obětí.'' pravil Naruto a vrhl smutné pohledy na Ino a Sakuru. Ostatní zuřivě přitakávali, a tak Sasuke vzal do náručí Sakuru, Gaara Ino, Naruto měl na starosti Itachiho, ale když chtěl Lee vyzvednout Deidaru, zůstal překvapeně stát u uválené trávy.
,,Co je?'' zeptal se Naruto.
,,Deidara...měl tu být! Já ho spoutal, přece se z toho nemohl dostat.'' vyhrkl Lee.
,,Lee...nezapomínej na zbylé členy Akatsuki. Prostě mu asi někdo pomohl. Zbývá přece Kakuzu, Pein a Konan. Kdokoliv z nich sem mohl přijít, zatímco jsme byli tam vzadu.'' přesvědčil ho Naruto a Lee smutně přikývl.
,,Tak jdeme.''
,,Ne...'' vydechla Tsunade, rychlostí blesku vyskočila od stolu a přiskočila k ninjům. Hlavně tedy k Sakuře a Ino.
,,Co se stalo?!'' vybafla na ně a prohlížela obě mrtvé.
Naruto jí podrobně vypověděl průběh nešťastné mise a Tsunade pozorně poslouchala. Jakmile odkryla Ino, tiše zaklela. Zavolala do nemocnice, aby si pro ní přišli.
U Sakury se zdržela trochu déle. Itachi jí přerušil v jejím zamyšlení.
,,Hokage-sama. Kdybych pro Sakuru mohl něco udělat....řekněte mi to prosím.''
,,Ty pro ní nemůžeš udělat už vůbec nic!'' utrhla se na něj. ,,Ale já ano...'' šeptla a ostatní se na ní zvědavě podívali.
,,Naruto...prosím převezmi můj úřad Hokage. Bude to zatím prozatímní, ještě bude konkurz, ale to už bude v podstatě jen formální záležitost. Teď jsi novým Hokage.'' Všem vyrazila dech.
,,Ale...ale Tsunade-sama, to je přece..'' nevěřil Naruto.
Jenže Tsunade je už neposlouchala. Začala pracovat na Sakuře s jakousi podivnou technikou, která byla Narutovi až příliš povědomá. Vzpomněl si.
,,Tsunade ne!'' Ale ona ho neposlouchala. Všichni jen stáli okolo a tiše přihlíželi, jak Tsunade vyměňuje svůj život za Sakuřin.
Tma...světlo....tma....Pořád se to střídalo. Sakura z toho byla zmatena. Chtěla tmu. Tma jí hladila, hřála, ve tmě jí nic netížilo, nebolelo, ale pokaždé jí někdo vytáhl na okraj světla. Štvalo jí to. Dej mi pokoj! Ale tma ji stahovala k sobě. Zcela se poddala.
Něčí ruka se k ní natahovala. Nechtěla ji přijmout. Proč by také měla. Co ji čeká ve světle? Jen utrpení...bolest...
Ruka byla neodbytná. Sakura na ní spatřila známý prsten....Tsunade? Co tu dělá? Váhavě tedy ruku přijala. Nějaká mocná neznámá síla ji ohromnou rychlostí překopla přes hranici dvou světů. Opět byla ve světle.
Okolo ní se ozývaly hlasy...spousta hlasů. A všechny ji volaly.....
Pod její víčka vniklo nepříjemné sluneční světlo. Otevřela oči a nad sebou spatřila zářivě blonďatou kštici.
,,Naruto!'' vyjekla a chtěla se posadit. Nepovedlo se. Něco jí tížilo na břichu. Zvědavě se podívala co to je a ztuhla hrůzou.
Tsunade ležela na jejím břichu a nejevila známky života. Sakura věděla že je mrtvá. Také věděla jak zemřela. Kvůli ní.
Když mlčky chovala bezvládné tělo své učitelky v náručí, a jakoby zdáli slyšela, jak novopečený Hokage rozděluje úkoly a vydává rozkazy, usoudila, že pocit viny, pocit že může za Tsunadinu smrt.....ten už nezmizí. Bude s ní do konce jejího života.
Slza stekla po hebké tváři a tiše dopadla na zem.....Až do konce.
Na pohřbu už nikdo nebrečel. Zármutek byl příliš veliký na jakékoliv okázalé projevování citů. Naruto měl svůj proslov, a Sakura ho měla mít taky, ale nebyla schopná ze sebe vypravit ani slovo.
Když se rozešli poslední vesničané, u čerstvých náhrobků zůstala jenom Sakura.
Dívala se na jména vytesaná na kameni a pohrávala si s bílou růží. Položila jí na chladný kámen.
,,Sakuro?'' ozvalo se za ní tázavě.
Otočila se a zjistila, že za ní stojí Sasuke. Od té doby, co ji nedopatřením zabil, to bylo poprvé, co na ní promluvil. Věděla, že se cítí provinile, ale mohla si za to především sama.
,,Je ti dobře.'' zeptal se aby řeč nestála, ale nezvolil příliš dobrou otázku.
Taky mu to pohledem hned naznačila. V tu chvíli se Sasuke neudržel a všechno vypustil ven. (myslim myšlenky, všechno úplně ne xD)
,,Sakuro, já se jen snažím být s tebou, pomoct ti! Prosím, přestaň mě pořád odmítat. Já....pořád nevím jak ti mám říct že tě miluju!'' vypadlo z něj a on se překvapeně chytil za pusu. Sakura nevypadala o nic méně překvapeně. Zůstali stát proti sobě a jeden druhému se díval do očí.
Sasuke sesbíral poslední zbytky odvahy a přistoupil k ní. Naklonil se k Sakuře a ona tentokrát neuhnula. Jejich rty se spojily v rozpačitém polibku, a Sakura si pomyslela, že oproti jejím polibkům s Itachim, tenhle postrádá jakýkoliv nádech vášně. Ale usoudila, že to bylo okolnostmi.
Najednou se Sasuke odtáhl a vytáhl malou krabičku. Sakuře tím zcela vyrazil dech.
,,Možná že na to jdu rychle, navíc po událostech posledních dní, ale....budeš moje Sakuro? Napořád?'' zeptal se s nadějí v hlase.
Nedokázala ho zklamat. Sakura se staženým hrdlem neznatelně kývla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Aký je tvoj najobľúbenejší pár z naruta?

Sasuke and Sakura 24.7% (63)
Naruto and Hinata 23.5% (60)
Neji and Ten ten 12.5% (32)
Temari and Shikamaru 21.6% (55)
Itachi and Sakura 8.2% (21)
nejaký iný napíš do komentára 9.4% (24)

Komentáře

1 :-) Klaudia :-) :-) Klaudia :-) | Web | 6. ledna 2008 v 17:24 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama